Dnešní ráno se mi moc nelíbilo... Probuzení s bolestí v krku mi nahánělo strach, už zítra odjíždíme do Stockholmu a já mám být nemocná?!? Tak to by tedy nešlo, kamarádi... Láduji do sebe spoustu vitamínů a hodně piju, abych ze sebe toho ošklivého bacila vyhnala.
Dnes máme opět celodenní přednášku s profesorem z Mexika. První půlka přednášky byla ok, nikdo nemusel prezentovat svoje domácí úkoly, tak jsme si mysleli, že si pan profesor dělal včera jen srandu. Pokračujeme na obídek, kde nestačím zírat.... My máme těstoviny! :-D No normálně nekecam, dneska nejsou brambory, ale opravdu těstoviny!! :-D Říkám si chvilkami, že to ani není možný, ale zrak mi opravdu ještě slouží dobře a jak se potěšila moje očka, tak se potěšil i žaludek, hmmm.... :) Po dlouhé době se mi stalo, že jsem se přejedla... :-P
Spokojeně odcházíme na druhou část přednášky a velebíme se v židlích... Bohužel ne na moc dlouho. Pan Rodriguez několik z nás vyzývá k předvedení prezentací. Naštěstí jsme před svoje spolužáky s Vendy nemusely předstoupit jako první. Vyslechly jsme si vcelku hezké, ale dosti krátké prezentace našich spolužáků a doufajíc, že na nás pan učitel zapomněl se krčíme v lavici. Bohužel, nebylo tomu tak - moc dobře si nás dvě pamatoval :) Inu, nedá se svítit. Odpřednášely jsme slajdy jak nejlépe jsme uměly a hurá pustit 15ti minutové video - chtěla jsem udělat ostatním radost, protože je mi jasné, že na video se kouká líp než na promítací plátno s písmenkama. Loučíme se s publikem a pan profesor začíná tleskat.... Heh... Cítíme se s Vendy trošku nepříjemně, protože před námi se nikomu netleskalo...Nic extra na naší prezentaci nebylo, na tom jsme se shodly... Ale budiž, proč si to neužít :)
Na konci hodiny podepisujeme prezenční listinu a pan profesor si nás s Vendy volá k sobě - upřímně nám děkuje za dobře odvedenou práci a my záříme jako sluníčka :) Opravdu na té prezentaci nebylo nic extra! Poděkovaly jsme mu za jeho dvoudenní přednášku a dokonce nás pozval na další svou prezentaci, kterou bude mít nejspíše příští rok v České republice. Vzal si od nás e-mailové kontakty a dá nám vědět, až bude stanovený termín - milé, opravdu! :)
Další super zpráva!!!!! :-D Od kamarádky se dozvídám výsledky pondělní zkoušky!!! :) Huhůůů! Leny je excelentní studentka! :-D Získala 39 bodů ze 40ti! A její výsledek se tak stal nejlepším ze třídy! :-D Paráááda! :-D Kdo by to byl ode mě čekal, že? :) Chihi - nabitá psychicky z dobrých výkonů, ale po fyzické stránce totálně zdemolovaná, odcházím domů do pelíšku, abych nabrala sílu na zítřejší trip!! Vendy se statečně vydává na hodinu Finnish culture and society, na kterou já nemám ani pomyšlení...
Doma přemýšlím o zítřejší cestě do Stockholmu - prostě z tý lodě chci vyskočit a do toho Stockholmu se podívam! :) Ať si říká kdo chce co chce!! Hodně lidí nám povědělo, že nám nebude povoleno opustit loď, ale my na to nedbaly. Válím se v pelíšku a pouštím si filmík, potřebuji se trošku prospat, protože chci být aspoň trošku fit na večerní rozlučku se svojí spolubydlící. Když jsem už už zabírala tak slyšim ze kuchyně zvonek... DAMNED! Kdo co chce? Ana je tam dole, takže snad otevře.... Za chvíli slyším "LENKAAA!!!" Co se děje?!? ... Ana byla ve sprše a nemohla jít otevřít... S holým zadkem a mikinou hozenou přes ramena jdu rozespale ke dveřím... Děkuji Eduardovi, který čekal za dveřmi, že mi tak hezky vzbudil a jdu se zase natahnout. Nemůžu začít marodit! Prostě NE!
Chýlilo se již k večeru a Ana se rozhodla, že se nebude holdovat alkoholu, ale že párty bude ve smyslu společné večeře. Z minulé oslavy (už ani nevim, kvůli čemu byla - je toho tu nějak moc :-D) jsme měly schovanou spoustu petlahví, plechovek a lahví od alkoholu - tak hurá do obchodu, abychom získaly zpět nějaké penízky! :) Tohle se mi na Finsku opravdu líbí - veškeré petlahve, plechovky a lahve jsou zálohované, takže se to nikde nepovaluje po městech, protože lidé chodí vracet vše do obchodů. Tak jsme tomu učinily i my s Anou. Získaly jsme 7 euro! Docela dost penízků za odpad, nemyslíte? :)
V obchodě jsme také vybíraly nějaké tácky na jídlo. Za 50ks papírových tácků 2.50 euro? Proč ne, tak to bereme. Paní u kasy nám ale povídá... 8.50 euro... Heh? Tak to teda ne, děkujeme... Tady je na tom štítku napsáno, že mají stát 2.50 euro... Hmmm, hmmm, povídá paní prodavačka :) Ale to se jedná o tyhle! A podala nám stejné talířky, jen byly hluboké. Tak proč ne, vezmeme si za 2.50 ty hluboké. Koukáme na paní a ta jen protočí očima... Samozřejmě že cena opět nesouhlasila.... :) Začala něco ťukat do takového zvláštního přístroje a povídá nám "Ok, sorry, for free..." Prosím? Jak jako zadarmo... "No, víte, máme tu pravidlo, že když dvakrát nesouhlasí nějaká cena zboží u jednoho zákazníka, tak je to zboží pro něj zadarmo, jako omluva"... Ho ho hooo! :-D Koukám jak péro z gauče, ale samozřejmě že tuto nabídku neodmítáme a spíše přemýšlíme nad tím, že je škoda, že jsme si nešly koupit třeba televizi :-D
Přečkáváme v obchodě ještě nějakou chvilku, protože leje jako z konve, a vydáváme se směr domov. Párty se celkem vydařila - tolik jídla pohromadě jsem u nás ještě neviděla :) A ke konci celé této události ronila spousta lidí slzičky a loučily se s Anou. Kolem 3tí hodiny ranní se již uchylujeme do pokojů a rozhlížejíc se po kuchyni a dalším pokoji, který není nikým obýván mi přechází zrak. Ani si nedokážete představit, jaký bordel tam po všem tom jídle a lidech zůstal! Po zemi kusy jídla, všude nádobí, hrnce, brambůrky, marmeláda... Uuuuf!! Vzhledem k tomu, že zítra musím vsát v 8 a rychle se sbalit, tak uklidit nestačím!! Poprosila jsem Anu, jestli by jí to nevadilo, jestli to zvládne... Nedovedu si představit, jak by to vypadalo po mém návratu ze Stockholmu za 4 dny :-D
Únavou padám do postele a opravdu doufám v to, že mi zítra bude dobře a užiji si náš plánovaný výlet jako nikdy!!! :) Ubytování budeme řešit až na místě - na internetu bylo psáno, že dobré ceny v centru Stockholmu získáme jedině na poslední chvíli. A mapy? Místa k navštívení? Od toho jsou infocentra, snad nějaké najdeme :) Zároveň se mi do hlavy dere myšlenka o tom, že je dnes poslední den, co s někým sdílím svůj domeček... Hmm....
Dodatek: Když jsme probírali svůj trip do Stockholmu, docela dost lidí se k nám chtělo přidat. Nebrali jsme je vážně, protože chtít neznamená skoro nic - nezajímali se o detaily. Jedna slečna - Kristina - s námi ale mluvila velice vážně a s nadšením, tak jsme ji rádi zahrnuli do svého plánu uniknout z lodi a prozkoumat Stockholm na vlastní pěst!!! :-P
Žádné komentáře:
Okomentovat