Dnes se koná mezinárodní párty v Pietarsari - příležitost si dát do sosáčku :-D Ne zase tak docela, protože moje svědomitost mi říká, že se přeci musím připravit na svou první zkoušku ve Finsku na Ammattikorkeakoulu!
Vzhledem k tomu, že moje maličkost vylezla z pelíšku až v 11 hodin, uháním za Vendy domů, abychom nakoupily něco do Pietarsari sebou, protože se akce nebude uskutečňovat v nějakém baru, ale někde rádoby v kulturním domě. Pečlivě vybíráme nějaké dobré pivíčko v regálech místního supermarketu a moje očko zahlédne zelenou barvu lahve se zlatavou korunkou na jejím hrdle... Mmm.... Musím Tě mít, Plzničko mé chuti nejmilejší! :-P S hřejivým pocitem na srdci a totálně opačným pocitem ve své peněžence vkládám opatrně dvanáctičku do nákupního košíku a s Vendy přikládáme ještě 12 plechovek nějakého patoku doufajíc, že nám to nepřivodí vyrážku na jazyku :-D
Po nákupu chvátám domů, abych se mohla učit, přičemž ostatní se v dnešním nádherném počasí vydávají na procházku k místnímu přístavu... Ach jo... :-( Dlouze přemýšlím o tom, že s nimi půjdu také, ale vítězí moje svědomitost. Zamávám celé výpravě asi tak o 15ti lidech a smutně se plahočím ke vchodu svého domečku...
Učeníčko mi jde celkem jako po másle, výpisky, které jsem si udělala před několika dny mi hodně pomáhají a výpočty pro mě nejsou nějakým velkým oříškem - nicméně v 6 hodin končím a jdu se připravovat na BIG partyyy :-P Trochu relaxu Leny potřebuje... ;) Koukám do lednice, abych uzmula lahvinku Plzničky, ale po krátkém přemýšlení se rozhoduji, že ji nechám odpočívat doma, protože si jí chci pak někdy vychutnat o samotě... :-P
V 18:45 na nás má čekat autobus do Pietarsari, se spolubydlou se nějak zakecáváme a blíží se půl 7má... Nevadí, času dost, místo, na kterém má autobus čekat je od nás tak 5 minut chůze. Ana si začíná splétat vlásky a já ji upozorňuji, že je již 18:38, jestli by nechtěla hejbnout zadkem :-D Slečna má ale jinak nastavené hodinky a nebere v potaz moje hlášení o stavu hodinových ručiček. Vyrážíme z domečku v 18:40 a když si Ana uvědomuje, že už je fakt pozdě - rozbíháme se jak šílené a v dáli vidíme nastartovaný autobus, který opravdu vypadal, že už se od nás vzdaluje spíše než my k němu blížíme :-D Osazenstvo autobusu si naštěstí všimlo, že někdo chybí a netrpělivě stepovalo pár lidí před dveřmi, vyhlížejíc naše osůbky :)
Cesta utekla jako nic, protože bylo krásné počasí a mohli jsme se kochat přírodou. Dokonce jsme viděli duhu, která se táhla přes celé panorama a půlkou svého horního oblouku se bořila do hustých mraků - nádhera.
Po přistání v Pietarsari jsme nebyli zase tak moc příjemně překvapeni. Jednalo se o velkou halu, kde po jejím obvodu byly naskládané židle a zbývající volný prostor byl pro tancování. Musela jsem si s Vendy dát na posilněnou pivko, abychom se nějak zabavily :-D
Po prvních slovech uvaděčů začal hrát na kytaru nějaký šílenec, kterému ironicky všichni tleskali, jak dokonale válí :) Skupinka Španělů a dalších lidiček se rozhodlo, že to nemá cenu. Opustili budovu a vydali se do města najít nějaký vhodný bar. Mnoho lidí zůstalo uvnitř a netrpělivě čekalo na slíbené občerstvení :) Brousili jsme kolem stolu jak mlsné lišky a očima jsme otevírali alobalem přikryté tácy se skrytým překvapením. Naše drzost překročila meze a už ne jen očima, ale i prstíčkama jsme pootevřeli obal s dlabáním a pustili se nenápadně do pucování. Haha :-D Byli jsme tedy opravdu nenápadní, když se k nám přidala další partička asi tak 5ti lidí, kteří měli také hlad :) Organizátoři nás okřikovali, že není ještě čas na jídlo, ale po chvíli to vzdali :) Na tácech byly nějaké dobroty ze sladkého těsta a po brambůrkách v misce se jen zaprášilo :)
Po tom, co jsme si nacpali trošku bříška jsme se s Vendy vydaly na procházku městem, v tom kulturním domě to opravdu stálo za prd a vořech...Nešly jsme samozřejmě s prázdnou - na posilněnou jsme si uzmuli několik kousků sladkého čehosi a pivíčko :) Prozkoumáváme město za svitu hvězd a pouličních lamp. Zíráme, jak mají řešené ve Finsku mosty pro chodce :) Mosty mají vyklenuté "zábradlí" po obou stranách a v těch výklencích jsou umístěné lavičky - hezký nápad :)
Když překročíme jeden most, vydáváme se za skoro úplné tmy zase do úplné tmy a najednou mi přejde mráz po zádech.... (i teď mi naskočila husí kůže, když to píšu). Zastavím se a vztáhnu ruku na Vendy, aby dál nechodila. Zastavila svoje vyprávění a diví se, co se mnou je. Jen řeknu, že bychom se měly otočit a v klidu zase odejít.... Ne, nebyl to medvěd ani žádná lesní zvěř. Narazily jsme na hřbitov, jehož práh jsme málem překročily.... Přítomnost svíček a hvizdajícího větru za úplné tmy nás donutil doslova couvat strachy... Bezeslov jsme se vrátili zpět po mostě a ještě chvíli nás pronásledoval zvláštní pocit...
Po chvíli nám otrne a začínáme si vyprávět strašidelné příběhy ze života a hned je lépe :) Proplétáme se krásami místního centra - staré budovy, krásné parky, kostel.... Jaj - další hřbitov.... Chytneme opět husí kůži a pokračujeme raději do lépe osvětlenějších oblastí centra města :) To jsme to ale poseroutky, co :-D Copak vy víte?!? Já jsem ještě žádného Finského ducha nepotkala, tak nevim, jak se zachovat... :-P :-D
Při proplétání se městem koukáme do místních výloh a oken a v jedné z hospod vidíme naše přátele :) Zamáváme jim, přibíráme sebou další přátele, kteří se také vydali na jiné místo kvůli nudnému prostředí kulturáku a šineme si to zpět, protože nám zima už leze pod kůži.
Po příchodu zpět vidíme, že skoro nikdo není přítomen a všichni se rozutekli po městě. Abychom se zahřáli, házíme chvilku nohama a zadkem na parketu a po chvíli se vydáváme zpět autobusem do Kokkoly. Z Pietarsari vyjíždíme v 1 hodinu ráno a cesta je velice veselá - Španělé jsou v dobré náladě (v opojení alkoholu) a piští a hvízdají a zpívají nám na cestu, aby nám rychleji utekla.
Po příjezdu do Kokkoly se několik šílenců vydává ještě do místních hospůdek, ale já si to šinu přímo domů a hlavou mi probíhá myšlenka, jestli jsem vůbec schopná zítra vstát v 10 hodin - jede se na ostrov Tankar!!!! Moc se těším, ale překypují ve mne pochybnosti o tom, jestli raději nemám zůstat doma a učit se na zkoušku.... Ráno moudřejší večera....
Žádné komentáře:
Okomentovat