Good morning everyone! S úsměvem na rtech vylézáme z pelíšků a náš hostitel se ihned vrhá k ledničce a začíná připravovat snídani - tousty s medem a nebo s máslem a sýrem? Co si dáte, holky? :) Tak proč nezkusit obojí, že? :) To bychom nebyly z Čech, abychom neokusily vše, co je nám nabízeno, není-liž pravda? :-D Cpeme si pak ještě bříška hroznovým vínem a užíváme si ranní pohodičky.
U stolu probíráme, kam bychom se měly podívat a jaká místa určitě nevynechat když v tom nás náš hostitel opravdu překvapuje. Určitě chcete do města, že jo - tak já Vás tam hodím, taková zajížďka to pro mě není, zpátky se už dokážete vrátit, ne? S vyvalenýma očima a otevřenou pusou na něj chvíli koukáme a začínáme pokyvovat hlavou - Tak jooo! Ježiškute, děkujeme strašně moc! Můžeme jet klidně zase metrem, nám to fakt nevadí! :) Vřele se na nás usmívá a začíná si balit věci sebou do roboty. My si povezeme zadky! :-D Hahaha :) Nechápu, jak se nás to štěstíčko mohlo až takhle držet, děkujeme! :)
Již se chystáme na cestu a plánujeme, jak navštívíme zábavní park, obejdeme spoustu ostrůvku podle mapy, podíváme se do nějakého muzea... Čeká nás dlouhý den! :) Při vycházení z paneláku na sebe zvědavě s Vendy koukáme a přemýšlíme, čímpak se asi tak povezeme? :) Hmmm... Takovej Pažout a nebo Audina.. Noo, copak to asi bude... Ho hooo :-D Dvě česká děvčata, která neměla hlavu kde složit, se povezou v Bavoráčku!!!... :-D S obrovským úsměvem na tváři, když pan domácí přistupuje k autu, se na sebe s Vendy díváme a spokojeně nasedáme dovnitř. Cestou si povídáme a povídáme a narazíme na téma hokeje, který má Vendy nadevše ráda :) A víte o tom, že je tady Globe? A že kolem něho pojedeme? :) Úplně vidim Vendy, jak se klepe radostí a dychtivě kouká z okna, aby zahlédla alespoň kousíček té božsky kulaté budovy, kde se hraje hokej :) "A víte co, nechtěly byste se tam podívat, když jsme tak blízko?" Povídá nám pan domácí... Vendy úžas a štěstí ve tváři se nedá popsat :) Jaké my měly opravdu štěstíčko!!! Samozřejmě se vyloďujeme na místě určení po pár minutách a náš "nový přítel" nám udělá pár fotek na památku. Plné nadšení (Vendy nadšená z navštívení onoho pro ní "posvátného místa" a já nadšená z nadšení Vendy) nasedáme zpět do auta a užíváme si poslední pohodlí našich zadnic před naší dlouhou poznávací cestou.
Loučíme se s naším opatrovatelem a plujeme ihned do infocentra, kde získáváme info o tom, kde si koupit lístky na trajekt na zpáteční cestu do Turku. Paráda - nebude to snad tak difficult :) Vedle infostánku (v nákupním centru) jsme zahlédly galerii fotografií... Každá z nich brala dech...Koukaly jsme se na obrázky buď s vyděšeným výrazem, s úsměvem na rtech, pocitem vyprahlých úst a sevřeného krku a nebo také s pocitem dojetí se slzami v očích...Nepopsatelné fotoaparátem zachycené momenty, které Vás doslova vtáhly do dění nejen obrazově, ale také i popisem daných příběhů, které každá fotografie vyjadřovala...
Obchodní centrum procházíme se zaujetím. Obrovské prosklené stropy zdobené různými ptákovinami, vůně čerstvě upečeného sladkého pečiva a načančané výlohy, kam se jen podíváte. Odolat omamným prostředkům, které na nás byly nastraženy bylo velice těžké, ale zvládly jsme to! "Leni, já bych si tak dala tu Pullu...Ale nedam si jí, jestli si jí nedáš ty!!"... :) Povídá Vendy - co naplat, penízků není na rozhazování, a tak aspoň "čmucháme" nosánky omamnou vůni čerstvého pečiva. Dále naše kroky směřovaly do centra města a ani nedokážu popsat, co jsme vše viděly... Parky, mosty, nádherné budovy tyčící se nad celým Stockholmem, kostely, zahrady, skanzeny... Fotografie Vám určitě poví více! Po shlédnutí několika míst a zakoupení jízdenky na trajekt jsme začaly býti hladové, a tak jsme hledaly cenově příznivé místečko, kde by bylo něco dobrého na zub. Jeden obchůdek nabízel přijatelné ceny s malou porcí,tak jsme ho po chvíli stepování zamítly. Vydaly jsme se vstříc do hezky vypadající uličky, kde jsme zahlédly ukazatel na něco podobného, jako je Mc Donald - tam by to mohlo cenově odpovídat našim peněženkám. K našemu zhrození jsme zjistily, že jsme se ocitly někde v honosné části Stockholmu, kde ceny přesahovaly 50% cen normálních - OHO! Inu, vraťme se do obchůdku prvně spatřeného a dopřejme si bagetku plněnou kebabem. Svojí baštu dlabeme na kamenném čemsi za obletování drzých ptáků, kteří nás hypnotizovali pohledy a svým hejkáním - pár drobečků mi pro ně samozřejmě upadnou muselo, jinak to nešlo.
Posilněny trochou jídla pokračujeme v naší cestě a uvědomuji si, že bych si ráda vlastně ještě koupila ty dokonalé ponožtičky, které jsem včera zavrhla s tím, že určitě najdu ještě levnější! Něco si tu přeci koupit musim! :) A běhat po krámech jen kvůli hledání suvenýrů se mi opravdu nechtělo, tudíž bylo rozhodnuto. Úsměv mě provázel na východu z obchodu a v tu chvíli nás zastavují 3 slečny tázajíc se na něco jazykem nám neznámým. Sorry, we don't understand! Aha :) Slečna nám pověděla, že mají tradici, která se týká předsvatebních povinností. To si takhle budoucí nevěsta pochoduje uličkami Stockholmu s makeupem, rtěnkou, stíny a třpytky a odchytává si další slečny, které by mohla naparádit! :) Její kolegyně všechno dokumentuje a je při tom celkem sranda :-D Svolily jsme a nechaly s Vendy na sebe něco napatlat - nebylo to nic přehnaného, jen decentního :) Prvně nás samozřejmě napadlo, že nás chce zmalovat jako šašky, jako tomu bývá u nás, když je "výkop ze střední", ale nebylo tomu tak. Popřály jsme slečně spokojený život a pokračovaly jsme si svou cestou směr ATRAKCE!!!!! :-P
Podle mapy už moc nechodíme, viděly jsme ji tisíckráte a to možná byla ta chyba, která nám následně znemožnila navštívit muzea, která jsme se chystaly okouknout. Šly jsme podél mol pro lodičky a kochaly se nádherou okolo sebe, zahlédneme krásný most, který má ve svém středu korunu - proč nejít tudy, že? :) V tu chvíli nám nedochází, že si opravdu zabíháme jiným směrem :) Jůůůů kotva! Jůůů parádní strom! Jůůů, parádní zahrada zvláštního umění!... Vylézáme na "skalku", na které stojí takový kostelík a najednou se nestačíme divit... WTF?!?! Koukáme na druhý břeh, odkud slyšíme křik užívajících si lidí na atrakcích... Jaj .... Leny s Vendy se ocitly bohužel na úplně jiném ostrově, než chtěly být!... Nééééé.... Tahle cesta nás stála hodinu času a než se dostaneme na druhou stranu... Ani nechci pomyslet, na kolik času nás to ještě přijde... Ale nevadí! Hlavu vzhůru! Sice jsme již strašně uťapkané, ale pokračujeme v naší cestě na další ostrov.
Po nějaké době potkáváme obrovskou modrou bránu, která nás vede do úžasného parku. Chvíli se tam povalujeme na trávě, dojídáme zbytky sladkostí, které jsme si zakoupily a užíváme si klídku a pohodičky. Když se blížíme ke Skanzenu, zjišťujeme, že vláček, který celou oblastí projíždí, bohužel již zavírá. Stejně tak jako přírodopisné muzeum a obrovské muzeum, ve kterém je "zabudována" loď...Nevěděly jsme, že ve 4 hodiny již budou všechno zavírat! A nebudou dbát na hloupé turisty, kteří si nedovedou zjistit informace dříve...Co na plat, jednu výhodu to ale přece jen má... Ve Stockholmu nebudeme dneska naposledy! :) Je to tak nádherné město, že jsem skoro zapomněla na to, jak hezké byly Helsinki, které jsem navštívila před několika týdny. Kráčíme si tedy směr atrakce (jdeme po křiku, který se všude rozléhal) a s vyděšeným pohledem se koukáme na ceny... :-( Neeeeee, to nemůžou myslet vážně! Nejen, že zaplatíte obrovskou pálku za vstup jen na kukačku, musíte si zaplatit i každou atrakci zvlášť, která není také nejlevnější! Posbíráme pár letáčků a jdeme si rozmyslet, jestli naše vysněné zábavní centrum vůbec navštívíme...Vendy si koupila několik pohledů a šla si je nadepsat, čímž jsme získaly trochu času na přemýšlení... "Vendy... Když dyť jsme jsem dneska vážily tu cestu fakt jen kvůli tomu, abychom si to užily..."..."Hmm, já vim, ale to je strašná pálka!"... Hmm...Po chvíli jsme se shodly na tom, že si to nemůžeme nechat ujít a v tuhle chvíli penízky vem čert! Užijeme si to a nesmíme toho litovat! S odhodláním se přesouváme ke kase zábavního centra a kupujeme si několik žetonůna atrakce a také vstupenku "na kukačku".... Wohooooo :) Roste nám úsměv na rtech, když si vybíráme atrakce, které si chceme užít! :) Tyyyy jo - já chci tuhle modrou, ta vypadá luxusně! A já chci tuhle! :-D Hahaaa :)
Jednalo se o obrovský areál plný atrakcí, sladkostí, stánků s výherními hrami, žábami, plyšáky... Vše, co si dovedete představit na těch nejlepších poutích :) Jen s tim rozdílem, že oni to tam mají permanentně a hodně dobře vymakané :) Hmmm, tak na co se tedy vrhneme? :) Půjdeme na to, co má podle letáčku nejvíc hvězdiček!! (hodnoceno dle náročnosti na zážitek - haha! :)) Plížíme se k oné atrakci a zahlédnu zvláštní vchod zavřený řetězem a s nějakým nápisem... Nestačím se divit, když po prozkoumání cedule zjišťuji, že jeto vchod pro tělesně postižené! Mají tam speciální výtah a vchod pro vozíčkáře - neskutečné!! :) Bylo to strašně krásné zjištění a opravdu to zahřálo na duši. Když víte, že i ti, co v životě moc štěstí neměli, si mohou užít těchhle dechberoucích atrakcí a nemusí vzhlížet nahoru jen bezmocně a v duchu si povídat, jaké by to asi bylo být "tam nahoře" v tom autíčku...
Odevzdáváme panu výběrčímu svoje lístečky ke vstupu na atrakci a stoupáme po několika schodech vzhůru k "sedačkám" točícího se čehosi... Jaj - všichni si sundavají boty? Vyprazdňují kapsy? Jáááj? Až tak? :) Samozřejmě děláme to samé, kromě bot, já si jen utahuji a zavazuji tkaničky na svých volných botkách, abych je nehonila pak někde ve vodách Stockholmu. Po chvíli čekání usedáme do sedaček, které, jakoby,ani sedačkami nebyly.... Vykrojená sedátka podpírajíc vaší zadní část těla byla velice malinká - zdálo se mi, jak když vlaji ve větru, tak jsem se snažila (už i ze začátku) pořádně držet popruhů, kterými nás profesionálně připoutali pracovníci u atrakce... Nejprve jsem se pousmívala, když mi oni pracovníci nebyli schopni pořádně pás připnout, ale když jsme se rozjeli....Uf uf.... Zatínala jsem nehty do všeho, co mi přišlo pod ruku a opravdu se bála, aby pásy byly zapnuté pořádně!!!!! Prvotní cesta z "hangáru" byla popředu.... Pocit výstupu nahorů celkem ušel do té doby, než.....!!!!!!!!!!! Ááááááááááááááá!!!! Se naše sedačka převrátila vzhůru nohama a my padaly s Vendy volným pádem do nějaké propasti, která se rázem změnila ve stoupání s pocitem stavu bez tíže lítajíc vzduchem jak pták!!!!! Následně se naše rotace ustálily ale jízda pokračovala směrem pozadu v takové rychlosti, že se mi svíraly půlky, které sotva seděly na pevném povrchu!!!!Na chvílise ten stroj strachu zastavil a já se opravdu modlila, aby už to mučení skončilo!!!! Neeee, prosím, neeee.....! Dámy a pánové.... Povím vám s čistým svědomím a pravou rukou na srdci, že v životě jsem se takhle ještě nebála.... V životě jsem se necítila tak blízko skonání.... V životě jsem si nedokázala představit,žese takhle můžu cítit..... Mé srdce chtělo vyskočit z těla... Můj mozek se chtěl zastavit.... Nedokázala jsem vyloudit ze sebe ani slovo, stačila jsem se jen bezmocně podívat na Vendy a...... Rotací vzad padáááááááááááááááme volným pádem vzhůru nohama dívajíc se na Stockholm z úhlu, který jsem si v životě nedokázala představit dolů k zemi..........Myslím, že moje srdce se v tu chvíli zastavilo....... Pocit pádu střemhlav dolů bez vidiny ničeho, co by mě dokázalo před rozmáznutím se dole na Stockholmském betonu zachránit byl nepopsatelně děsivý a ..... Uf uf.... Pád se zbrzdil a dojely jsme v tom pekelném autíčku zpět do hangáru, když na nás něco bliklo....Plné oči slz strachu a nevím čeho všeho ještě, se bezmocně podívaly na Vendy, která seděla vedle mě..... Naše vyděšené pohledy ustály až po tom, co jsme pobraly všechny svoje věci, sešly schody, prošly pár průchody ven a stály na pevné zemi před tím ďábelským strojem.... "Vendy?"..."Hmm?".... "Tam už nejdeme... NIKDY!!!!!"..Povídám třesoucím se hlasem a následně mi Vendy líčí, že na můj obličej se smrtí v očích asi do konce svého života asi už nezapomene... Povídám Vám, přátelé, to jste ještě neokusili...A nevím, jestli bych Vám to někdy doporučila.... Každopádně ... WOW... I teď, když na tuto zkušenost vzpomínám se cítím tak trošku... Ne ve své kůži... :) Nicméně - název atrakce "Insane" mluví za vše... :)
Myslim, že bychom si teď mohly užít něco klidnějšího, ne? :) Haha - odsouhlasujeme si myšlenky s Vendy a chystáme se na horskou dráhu, doufám, že trochu vychladnu, protože z předchozí atrakce ještě pořád nemám dobrý pocit. Přichází na řadu atrakce, kterou si vybrala Vendy. Bylo to moc fajn, i když pocit viklajících sevozíčků na úzké kolejnici také nebyl nic moc... Cože? Tady se nesmí zdvihat ruce, když se jede dolů? 1...2...3.... Woooohaaaa! Hands up!!! :-D Hahaaa :) Trocha relaxu a srandy nám prospěla a opravdu jsme si to užily :) Vzhledem k tomu, že jsme si koupili lístky jen na 2 atrakce, tak jsme svůj limit vyčerpaly...
Porozhlížíme se po okolí, sledujeme pištící lidi, západ slunce, smích děcek pobíhající okolo a také lidičky, kteří se odebírali již pryč z parku. Zjišťujeme, že již není moc času si užít tento park a rozhodujeme se jít ještě na jednu atrakci - když už jsme tu, tak proč ne!!! :) Jdu ke kase koupit další lístky na poslední atrakci, kteroubychom si chtěly užít. Po vystání fronty mi paní sděluje, že moje karta nemůže být akceptována... WTF?!?! Zase? Moje obavy se zvyšují po tom, co slečně terminál odmítl mojí kartu už po čtvrté... Ale já na tu atrakci fakt chci jít! Už jsem se rozhodla! Jsem poslána ke druhé kase, kde NAŠTĚSTÍ vše funguje, jak má... Uf :) Děkuji!
Vracím se za Vendy, která čeká ve frontě na obrovskou věž, kde padáte střemhlav dolůůůůůů... Fíííí!!!! :) Nemůžeme si přeci nechat ujít příležitost padat volným pádem a vidět Stockholm z výšky více jak 100m!!! :) Nevěděly jsme sice přesně, co nás čeká, ale jdeme do toho :) Jedná se o nejvyšší atrakci v celé Evropě, takže snad to bude stát za to! :) Asi už mě přešel strach z té první atrakce, protože do tohodle jsem chtěla jít hlava nehlava - výhled na Stockohlm při západu slunce z takové výšky?!?! :) Co víc si můžu přát!
Netrpělivě čekáme s Vendy na onu věž, která je rozdělena na 3 strany - jedna směřuje přímo na Stockholm,druhá směrem do parku a třetí směrem nějak úplně jinam, ale my chceme přeci na tu přední stranu, kde uvidíme Stockholm, jinak to bude na prd :) Vypočítáváme si (počítáme lidi, kteří čekají před námi), aby na nás vyšla přesně řada na tu přední stranu a docela se i divíme, že nám to opravdu vychází :) Tralalalaaaaa :) Vendy hází očkem a pár slovama po krásném mladičkém Švédovi, který nás poté vpouští do sedaček. Uvelebujeme se v "sedačkách" a uvědomujeme si, že něco neni v pořádku, protože pod zadkamanemáme skoro nic!!! Vlastně vůbec nic! Jen takovou vypolstrovanou tyč, na které doslova visíme, když nás vyváží nahorů!... Jsme asi tak v 50ti metrech nahoře a já doslova řvu "Neeeeeeeeee, vejš už.... TY VOLE NEEEEEEEEEEE!!!! Zastaaaaaaaav už!!!! Vendyyyyy!!! Já nechciiiii!!!!!!" :-D :-D :-D Dosáhneme vrcholu, zadívám se na chvíli na Vendy a její výraz svědčí o všem... Já aspoň křičela - Vendelínek ze sebe vydal sotva hlásek.... Bože, bože!! Vendy, koukej na ten božskej výhled!! To neni možný, to je dokonalý -vidíš to? "Ty vole - jak můžu, dyť nemam brejle!!"... Aha, sorráč... :) A najednou....!!!!!!!!Co se děje?!?!Neeee!! Co to - WHAT THE HELL!!!!?!?!?!?!?! Sedačky se naklání dopředu asi tak o 15 stupňů..... Vždyť já skoro čelím všem těm tečkám, co jsou dole na tom betonu!!!...Neeeeeeeeeee....!!! Neřeknu ani píšťalka a jsme puštěny volným pádem, při kterémmoje hlasivky nezískávají na klidu...úúúúháááááá :-D :-D Paráda nad parádu!!! :) Bylo to tak parádně vzrušující!! Měla jsem skoro motýlky až v krku, jak to bylo BOMBAAA :) Chihi - užila jsem si to moc a odcházíme z atrakce dolů po schodech a ptám se Vendy, jak si to užila ona, plácajíc jí po ramenou. Povím Vám, Vážení... Že takhle klepající se stvoření jste snad v životě ještě neviděli!!! Nejen, že se jí klepaly ruce - trup, hlava i nohy se jí třásly, jak kdyby měla zimnici největšího kalibru!!! Smála jsem se jí a i ona se smála, tak bylo vše nakonec v pohodě a obě jsme si to opravdu užily... :) Kamarááádi - parádička největší! :) Zážitek na celý život i s bonusama ve formě úcty k životu, po absolvování jedné z nejhorších atrakcí kdy vyzkoušených - hahaa :)
PS:Jinak z nuly na 100 km/h jsme si to daly za 2,5 sekundy :-D :-D
Už je skoro tma a Amusement park se zavírá :) Plné zážitků všech směrů se s Vendy vydáváme směr "domů". Náš ubytovatel nám sděluje, že ho překvapili kamarádi a máme za ním přijet slavit narozeniny o stanici dál, než bydlí on, kde má všechny svoje kamarády a my jsme srdečně zvány! Lákavá představa, užít si poslední noc ve Stockholmu s novými lidmi, ale bohužel vstáváme v 5 hodin ráno, abychom stihli bez problémů jak metro, tak také náš trajekt, který nás doveze zpět do Finska z tohoto úžasného města. Váháme po cestě, co mu asi tak povíme, ale když si nás přichází vyzvednout na stanici společně se svým kamarádem, jednohlasně se shodujeme na tom, že se k němu bohužel připojit nemůžeme, protože je pozdě a brzy ráno vstáváme. Ještě více nás překvapuje tím, že nás vede ke svému autu a společně s jeho přítelem nás veze domů do svého bytu, aby nám připravil spaní a řekl nám, ať se chováme jako doma. Dokonce nám i ukázal lednici, abychom si udělali něco k jídlu, protože musíme být určitě hladové - zlatý člověk!! Co zlatý - PLATINOVÝ! :)
Loučíme se s naším novým "přítelem" srdečným poděkováním a objetím, protože je nám jasné, že se s ním zítra již neshledáme. Nebudeme ho chtít vzbudit a budeme se snažit vypařit co nejtišeji to půjde. Ještě se omlouváme, že se nemůžeme zúčastnit jeho oslavy a děkujeme za všechno, co pro nás udělal... Děláme si tousty sebou na další den a uleháme do svých "přechodných postýlek" vstříc říši Stockholmským snům...
PS:Na krásné atrakce, které jsem "přežila" se můžete podívat zde :)
http://www.gronalund.com/en/Rides/Rides/Insane/http://www.gronalund.com/en/Rides/Rides/Fritt-Fall-Free-Fall/
http://www.gronalund.com/en/Rides/Rides/Vilda-Musen-The-Wild-Mouse/
Žádné komentáře:
Okomentovat