Moc se mi ráno z pelíšku vylézt nechtělo - myslela jsem, že nám nevyjde počasí, a tak se nikam nepojede. Opak byl pravdou! Když jsem odtáhla svoje tmavé závěsy, vykouklo na mě sluníčko a lákalo mne svými paprsky ven :) Neváhala jsem ani chvilku a začala se připravovat na cestu. Hlavou mi stále běhala myšlenka, že bych měla zůstat doma a učit se na zítřejší zkoušku... Ale což, snad přijedeme brzy a budu mít nějaký čas na to, abych si prošla svoje poznámky a spočetla zbývající příklady.
V 10:25 jsme se všichni námořníci sešli, abychom se vydaly na příjemnou plavbu za objevením pro nás nového ostrova! :) Bylo opravdu krásně, i když nám vítr funěl do zad - aspoň nám ta lodička pojede rychleji! :) Po příchodu na pláž, odkud jme měli vyplout, nám Antti sdělil co a jak a mluvil chvíli o bezpečnosti - po tom všem, co nám řekl, jak se chovat, kam nechodit, kam chodit jsme se od něj dozvěděli, že nemám vůbec "řidičák na loď" :-D :-D WTF?!?! :) Mysleli jsme si nejprve, že si z nás utahuje, ale když jsme se na něj podívali po záchvatu smíchu, zjistili jsme, že to myslel vážně :) Prý od svých 7mi let jezdil se svým strýčkem a vzhledem k tomu, že on je kapitánem, tak Anttimu udělil svolení, aby řídil lodičku :) Zvláštní pocit, když nevíte, do čeho jdete :-D S důvěrou v Anttiho jsme všichni s úsměvem na rtech naskočili na palubu lodi a výlet mohl začít.
Nádhera - zbožňuji otevřené moře, pohled na okolní přírodu a na pevninu, jak se od nás vzdaluje... Kochám se výhledem kolem sebe a běhám po lodi :) Po chvíli zapluji k našemu kapitánovi ke kormidlu a zkoumám všechny přístroje, které tam má :) Vysvětluje mi, že nejdůležitější pro kapitána je výhled z oken a ne ta GPSka, kterou má celou dobu před sebou :) Šikovnej chlapec, asi o tom něco ví :-D Stejně si neodpouštím poznámku, jestli si je jistej, že doplujeme také zpátky... :) Odvětil mi, že tam se dostaneme určitě, zpět snad s trochou štěstí také... HAHA :-D
Po půl hodině jízdy můžeme v dáli spatřit náš cíl - tyčící se maják i z dálky vypadá nádherně a už se nemůžeme dočkat, až vylodíme. Konečně jsme tu! Ihned jsme se vydali na průzkum ostrova, který opravdu stál za to!..... Dech beroucí kamenité břehy s mnoho jezírkama, nádherná netknutá zeleň a dokonce i "bažiny", kterými jsme se brodili, nám přišly jak z jiného světa.... Hmm... Lépe dokáží popsat jen fotografie....
Při objevování krás jsme zahlédly s Vendy nějakou dvojici, která do sebe láduje nějaké červené plody ze stromu... Vzhledem k tomu, že jsme měly celkem už hlad, vyčkaly jsme chvíle, až bude dvojice v nedohlednu a dravě jsme se pustili ke stromu. Jááááááj!!! :-D Jak to mohli sníst? Ty lidi snad nemají chuťové buňky! :-D
Tři hodiny, které nám dal kapitán na průzkum ostrova, utekly jako voda a měli jsme se vracet zpět lodí do Kokkoly. Naskakujeme do lodě a plní dojmů vyplouváme směr naše "domovy". V hlavě se mi honí myšlenka, jestli já vůbec dneska stihnu ještě něco udělat... Toulání se po ostrově mě celkem vyčerpalo a nyní jsem si mlčky s ostatními pasažéry užívala sluníčka na palubě... Jediné, co nás rušilo, byl rachot motrou.
Po několika minutách po vyplutí nás najednou něco při relaxu přestalo rušit... Nejprve jsme byli spokojení, ale při zjištění, že ten ruch zmizel s funkčností motoru nás vůbec nepotěšil :-D Moře si nás unášelo úplně jiným směrem na nějaký ostrov domorodců!!! ANTTIII!!!!! Co jeee??!?! Kapitán se neozývá... Kapitán neni u svého kormidla! Najednou vidíme bílý kouř, drásající se z podpalubí...Nevěřícně na sebe všichni civíme a já si říkam, že jsem neměla vypouštět otázku, kterou jsem položila Anttimu: "A myslíš, že s timhle doplujeme i zpět?!?!"... Chvilka nervozity... COPA CHVILKA!! :-D Asi tak 6 minut nevědomosti za zvláštních zvuků vycházejících od motoru nás docela dost vyvedlo z klidu.... Lidi, co před chvílí vtípkovali, že to doplaveme, už drželi sosáky....
7 minuta odbyla... A loď se rozjela!!! :-D Bouřlivý potlesk na počest kapitána se musel linout až ke břehům Kokkoly! To by bylo, aby nebylo... ;) Antti je prostě boreček, jako správný kapitán nenechal svoje námořníky ve štychu a neskočil přes palubu, kdyby to náhodou vybouchlo :-D Loď jsme posléze popostrkovali svýma myšlenkama ke břehu, jen, aby se nestala znova tahle patálie :)
Netrvá dlouho, přistáváme u břehu a s mnohými zážitky se opět vracíme domů do svých přístřešků. Čeká mne ještě dlouhá noc... Jsem celá promrzlá, a tak si neodpustím dlouhou sprchu....To Vám musím povědět! Pootočením rukojeti kohoutku doprava a doleva regulujete teplotu vody, jako je tomu u nás - žádný zázrak :) ALE! Byť byste chtěli ten kohoutek urvat, nedokážete z něj vytlačit vodu tak teplou, abyste uskočili, že Vás to pálí! Nedokážu odhadnout nejvyšší teplotu vody, kterou tady můžete vypustit z kohoutku.... Ale to Vám povim, že když jste promrzlí, tak Vám tahle teplota vody nijak moc dobře neudělá... Damned... A to mě jen ofouklo na lodi... Co budu dělat, až mi bude v zimě mrznout zadek?!? :-D
Nicméně jsem po sprše natolik zmožená, že spočtu jen pár příkladů, přečtu si necelou teorii a padám za vlast.... Děj se vůle boží... Zítra to bude asi boj... Moje přesvědčení o tom, že dnes udělám maximum, se bohužel nenaplnilo...Co takhle zítra nejít na švédštinu, která začíná v 8 a přijít až rovnou na zkoušku!!?!?! TO JE NÁPAD!... ZzzzzZZZzZZzZZZzzzzzZZzzzz.....
Žádné komentáře:
Okomentovat